Přesněji řešeno o vnitřních ženách a vnitřních mužích. Jeden z textů, který tu spí rozepsaný už pár týdnů a dnes se pozvolna začal probouzet k životu. Začala jsem ho psát krátce po jednom ze svých seminářů, na kterém jsme se věnovali právě těmto dvěma vnitřním bytostem, které v sobě všichni…

Příběh z předminulého víkendu. Příběh s hluboce existenciálním rozměrem. Vyprávěli mi ho postupně členové mé rodiny, kteří byli jeho očitými svědky. Zanechal v nich nesmazatelnou stopu a byl asi nejsilnějším momentem přechodu Pálavských vrchů. Příběh o Hovniválovi, kterého vidíte na následující fotografii. Můj manžel, jeden z našich synů a dcera…

Včerejší večerní konzultace. Téměř ve všem jiná, než obvykle mé konzultace bývají. Probíhala formou online setkání, což dělávám jenom výjimečně, protože osobní kontakt nahradit nemůže. Cizojazyčná, prostřednictvím tlumočnice, což nedělám téměř vůbec. A také s odlišnou motivací. Zatímco jinak za mnou přicházejí pouze lidé, kteří cítí, že je to cesta…

Jela jsem před týdnem k rodičům. Krásné slunečné dopoledne, prázdné silnice. A najednou přímo přede mnou zajíc. Optikou řidiče obrovský zajíc. Ne, nemusela jsem dupnout na brzdu. Jeho vzdálenost od mého auta byla tak akorát pro oživení pozornosti a mírné zpomalení. Pár dlouhých skoků a zmizel kdesi v polích. Přestože…

Jsou slova, která slyšíme ušima. Ale existují i slova, která skrze uši projdou téměř nepovšimnuta a zaslechne je naše nitro jakýmsi vnitřním uchem, prostřednictvím kterého v nás zarezonují. Když jsem poslouchala jedno z povídání (odkaz), na která jsem dávala tip v posledním videookénku, jedna věta do mě takto vstoupila… ta…

Už asi dva roky se mnou bydlí tenhle nádherně vybarvený obelisk růženinu. Ponoření se do jeho barvy je jako koupel v oceánu čisté lásky. A tak bylo jen otázkou času, kdy si i on řekne o svoji Krystalovou meditaci. Stačí zavřít oči a začít si představovat…

Připojuji odkaz na několik videí, která si řekla o umístění sem na blog. První z nich ke mně přiletělo včera a přineslo mi mnohé odpovědi. Ne že by se mi chtělo navracet k tématům minulých let, ale jsou tam pojmenované věci, které asi vidíme všichni. Vlna depresí, ztráta paměti, zamlžená…

Prožila jsem včera tři milé chvíle, tři pohlazení, kterými mi život připomněl, že se mám dívat kolem sebe a vnímat vše, co mi posílá. Když se k nim vracím, napadá mě, že všechny dílky této trojice přinesly jisté, jak to říct, vnitřní sebepotvrzení. Asi není náhoda, že právě teď. Jak…

„Jsem z toho rozhozená už třetí den a přitom vnitřně vím, že se mi jenom vrátilo to, co jsem prožívala v podobné situaci před patnácti lety, stejné reakce, stejné emoce, stejné pocity…“, vyprávěla mi do telefonu jedna moje kamarádka. Nic zvláštního. Nic zvláštního, kdybych teď neslýchala něco podobného v téměř…

Cesty osudu jsou nevyzpytatelné, říká se. Jazyková vsuvka – slovo „nevyzpytatelný“ souvisí se staročeským „ptáti se“, a to vychází z praslovanštiny a od ní se dostaneme až k řeckému „peuthomai, pynthanomai“, což znamená tážu se. Můžeme si pod tímto slovem představit něco nepředvídatelného, tajemného, nevypočitatelného, tedy něco, co se nedá…