Sami v samotě

Sami na celém světě. S tímto pocitem se potkáváme v hraničních životních situacích, kdy náhle zjišťujeme, že nás naší blízcí a přátelé mohou provázet a podporovat, ale na prožití a zpracování této situace jsme tu sami. Sami se odkudsi zrodíme, sami umíráme. Sami musíme činit závažná rozhodnutí a sami bychom…

V bizarní uličce

V minulém textu jsem psala o dnech, kdy nás více než jindy ovlivňuje „Svět za světem“. Kromě těchto zvláštních chvil existují i zvláštní místa, která svou energií přitahují určité situace a obrazy. Nemusí to být známé mystické výletní cíle, často jimi vedou naše každodenní kroky. Mám jedno takové místo nedaleko…

O světě za světem

V některé dny je možné hmatatelněji než v jiné vnímat svět za světem. Svět nevědomých sil a proudů, které nás nepozorovaně postrkují na místa, kam jsme neplánovali jít, do situací, které jsme neplánovali prožít. Právě v takových dnech se zdánlivě banální věty či činy mění v důležité milníky, aniž si…

Svoboda – bát se či nebát?

Svoboda. To, po čem toužíme a za co bojujeme, se ve chvíli, kdy to získáme, stává zdrojem úzkostí a strachů. Rádi se potom vzdáváme toho, o co jsme tak usilovali. Přijde vám to jako nesmysl? Tak si zkuste představit, že ráno otevřete oči a vůbec nic nemusíte. Nemusíte se vůbec o…

S introverty nejsou žerty?

Přišel ke mně na konzultaci pán. Milý, příjemný, usměvavý … introvert. Znala jsem ho už nějakou dobu z vyprávění jeho ženy. „Víš, on je tak uzavřený do sebe, že vůbec nevím, co se v něm děje. Je zázrak už to, že chce jít na konzultaci, ale asi z něj nic…

Filmové okénko 1

Ostrov. Jeden z filmů, který ve mně zůstal. Film poněkud ponurý, odehrávající se v nehostinné pustině severoruského ostrova, v prostředí pravoslavného kláštera odříznutého od civilizace. Velmi silný příběh mnicha Anatolije, nadaného jasnovidnými a léčitelskými schopnostmi, který tu tráví svůj život jako pokání za smrt člověka. Tichý příběh o pokoře, odpuštění,…

Předdušičkově

Dnes poprvé byl cítit ve vzduchu, v ranním dešti a čerstvém větru, ve vlhkém spadaném listí. Dušičkový podzim. Období, které mám z celého roku nejraději, byť se mnou málokdo tuto tichou vášeň sdílí. Období, kdy si příroda začne uvědomovat blížící se čas spánku a odkudsi v pozadí nastoupí zvláštní klid….

Proč mám ráda tři tečky…

Ve všech textech, které píšu, ať už jsou to články na blog, maily nebo dopisy, se na konci mnoha vět jakýmsi záhadným způsobem objevují tři tečky. Když to po sobě potom čtu, říkám si, že mi tam snad musely naskákat samy, že si osamělé tečky pozvaly na cestu tímto světem…

Pouhým okem

Jsou obrazy, které nepotřebují slova a přesto vyprávějí celé příběhy. Jsou lidé, kteří tyto příběhy v obrazech rozeznávají. Jen tak, pouhým okem… Ráda vám představuji „blonde“ fotoblog jedné lesní víly, mé kamarádky a spřízněné duše. Nahlédněte a naslouchejte příběhům, které při svém tanci životem potkává na www.pouhymokem.cz

1 2 3 13